Stejně jako filosofie štíhlé výroby vznikl koncept Just-In-Time jako součást systému výroby Toyota. Japonské společnosti byly průkopníky tohoto přístupu a brzy jej začaly přijímat i západní společnosti.
Hewlett-Packard
Slavný Hewlett-Packard se stal jedním z amerických pionýrů v implementaci “Just-In-Time.” Použití JIT ve čtyřech jeho dceřiných společnostech (Greeley, Fort Collins, Computer Systems, Vancouver) zvýšilo produktivitu práce (o 100 % v Greeley) a objem dodaných výrobků (o 20 % ve Vancouveru) a zkrátilo čas výrobního cyklu (o 50 % v Fort Collins).
Dějiny JIT
Toyota byla první, kdo využil koncept “Just-In-Time” jako součást svého obchodního modelu v 70. letech 20. století. Dokonalost metody trvala více než 15 let a stala se významnou součástí managementu společnosti, vedle štíhlé výroby.
Podmínky pro využití konceptu Just-In-Time mají své kořeny v poválečném období. Tři faktory ovlivnily vývoj této nové výrobní filozofie:
- Finanční krize a nedostatek hotovosti: To znesnadnilo financování velkých výrobních metod na zásoby (jak bylo obvyklé v USA).
- Nedostatek prostoru v Japonsku: Nebylo dostatek místa na vybudování velkých továren a skladů pro výrobu a skladování.
- Vysoká nezaměstnanost: Mezitím platy japonských pracovníků byly výrazně nižší než u jejich amerických protějšků, a ženská práce byla oceňována o 40 % méně než mužská práce.
Toyota se zdála dokonalou ve svých mechanismech po dobu několika dekád. Nicméně, aby Just-In-Time fungoval dokonale, musí být splněno několik podmínek:
- Stabilní výroba
- Vysoce kvalifikovaný personál
- Žádné poruchy v závodech
- Důvěryhodní dodavatelé
- Rychlé nastavení a přeorganizace strojů odpovědných za finální montáž automobilů
Porušení jedné podmínky málem vedlo k úplnému zhroucení metodologie v únoru 1997. Požár v závodě na výrobu brzd výrazně snížil výstupní kapacitu P‑ventilů pro automobily Toyota.
Společnost byla jediným dodavatelem těchto dílů, a uzavření závodu na několik týdnů mohlo narušit dodavatelský řetězec Toyoty. Protože Toyota pouze odesílala objednávky na díly, když obdržela nové objednávky od zákazníků, zásoba P‑ventilů se vyčerpala za jeden den. Výrobní linky byly zastaveny na dva dny, dokud dodavatel nemohl znovu zahájit montáž potřebných dílů.
Další dodavatelé Toyoty také museli přerušit práci, protože automobilka neměla potřebu jiných dílů vlivem prostoje ve výrobě. Požár v jednom závodě stál společnost přibližně 15 miliard dolarů na ušlém zisku a 70 000 automobilů kvůli dvoudennímu prostoji.
Na Západě se o použití JIT poprvé dozvěděli v roce 1977 díky dvěma článkům:
- “Slavný ‘Ohno systém’ Toyoty” od A. Ashburna (pojímaný podle podnikatele Taiichi Ohno, považovaného za otce štíhlé výroby)
- “Toyota Production System and Kanban: Materialization of Just-In-Time and Respect-for-Human Systems.” od Y. Sugimoriho
Od 80. let začali základy Just-In-Time aplikovat společnosti v USA a dalších vyspělých zemích. Prezentace Fujio Cho (později prezident Toyota Motor Corp.) na Mezinárodním ústředí Fordu v Detroitu v roce 1980 výrazně přispěla k teoretické integraci konceptu do výroby. V ní podrobně popsal vlastnosti výrobního systému Toyoty a zdůraznil výhody JIT a systému výroby Toyota.
Příklad úspěšné aplikace metodologie “Just-In-Time” byl Omark Systems (nyní Blount International, Inc). Vytvořili modifikaci konceptu nazvanou ZIPS (systém výroby s nulovými zásobami), což zvýšilo produktivitu o přibližně 35 %.
Richard Schonberger ve své knize “World Class Manufacturing Casebook: Implementing JIT and TQC” používá citaci z průzkumu zaměstnanců jako důkaz efektivity metodologie:
“Ochrana práce se výrazně zlepšila. Předtím jsme mohli pracovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, následovaná dlouhou přestávkou. Příliš často jsme pracovali na dílech, které nebyly potřeba. Teď jsme více zaměstnáni prací na potřebných dílech”.
Další impulz pro studium a použití Just-In-Time dal Daniel Jones a Daniel Roos ve své knize “Stroj, který změnil svět”.
Co je Just-In-Time a proč to vaše společnost potřebuje?
“Just-In-Time” nebo JIT je výrobní systém, kde jsou vyrobeny pouze položky potřebné spotřebiteli přesně když jsou potřebné a v požadovaném množství.
Tento přístup je diametrálně opačný k masové výrobě. Dva klíčové rozdíly jsou:
- Masová výroba: Položky se vyrábějí ve velkých dávkách, skladují se a dodávají spotřebitelům, jakmile je obdržená objednávka.
JIT: Výroba probíhá, jakmile přicházejí objednávky. - Masová výroba: Zaměřuje se na výrobu jednoho typu a specifikace produktu ve velkých dávkách.
JIT: Zaměřuje se na malé dávky různorodých produktů.
Dell
Příkladem úspěšné implementace Just-In-Time je Dell. Michael Dell zvolil cestu přímého prodeje, kde montáž PC začala až po zadání objednávky. Toto rozhodnutí umožnilo společnosti začít instalovat procesory Pentium 4 téměř tři měsíce dříve než HP, protože na skladě nebyly velké množství neprodaných procesorů předchozí generace!
Ztráty jsou prvek výrobního procesu, který zvyšuje náklady a nepřidává žádnou hodnotu.
Koncept DRIFT jako rozšíření myšlenek Just-In-Time
DRIFT znamená ‘Udělějte to správně hned napoprvé.’ Tento koncept vznikl po JIT v 80. letech. Zahrnuje nastavení procesů a systémů tak, aby prodejní oddělení přijímalo produkty z výroby pouze jednou, ale bez nejmenší chyby.
DRIFT potenciálně snižuje náklady na výrobu tím, že eliminuje potřebu redistribuce nadbytečných zásob nebo řízení vratek spotřebitelů.
Podstata konceptu je jednoduchá: Všechno vyrobené má nulovou pravděpodobnost chyby.
To znamená, že všechno, co vychází z linky, je hned uděláno správně. Rizika přepracování a oprav mizí, spolu se ztrátou reputace značky.
Pro implementaci metodologie DRIFT je nutné propojit systémy, procesy a řídící páky do jednoho celku, aby se snížilo riziko chyb na nulu při prvním spuštění. Kontrolní seznamy mohou být v tomto velmi užitečné.
Bohužel neexistují žádné studie na DRIFT v zemích SNS. Mezitím je dokonce aplikován v americké armádě: Hlavní důstojník Caleb Kitrell implementuje tři strategie DRIFT ve své jednotce:
- Pochopit vysoké náklady na chyby.
- Vůdci neustále monitorují a jdou na místa, kde mají vojáci nižší pravděpodobnost, že udělají chyby a ztrácejí čas.
- Aktivně pracují na eliminaci nedostatků a pomáhají velení implementovat řešení.
Výhody a nevýhody JIT
Výhody:
- Udržování konkurenceschopnosti: Lépe vyhovují potřebám zákazníků a zároveň snižují náklady (zejména na skladování hotových výrobků).
- Flexibilní reakce na změny poptávky: Výroba je zaměřena na rychlou přeorganizaci. Žádné hromadění výrobků znamená, že nedochází k zastarávání ve skladech.
- Kratší výrobní cyklus: Kromě zřejmého přínosu rychlosti výroby, zajišťuje rychlé návratnosti investice do výroby.
- Uvolnění zdrojů: Lze je směrovat na výrobu jiných produktů nebo na plnění úkolů, které předtím postrádaly rozpočet a čas.
Nevýhody:
- Vysoká závislost na dodavatelích: Najít dodavatele geograficky blízko vašich výrobních zařízení nebo schopné rychle dodat potřebné materiály je zásadní.
- Možný nárůst cen materiálů: Objednávání malých dávek dílů zvyšuje jejich cenu.
- Zranitelnost pracovní síly: Pokusy o rychlou reakci na podmínky dodávek a poptávky vedou k šíření netradičních mechanismů regulace práce (smlouvy, dočasná/pracovní projekty).
- Někdy je levnější skladovat zboží: Zejména relevantní pro malé podniky nebo výrobu s dodavateli v jiném regionu/státě.
- Zvýšené náklady na dopravu: Zboží je dodáváno, jak je potřeba, neskladová se ve skladu a nevidí se odtud.
- Vyšší požadavky na projektový management: Bez zavedného pracovního postupu je pravděpodobné, že dojde ke zpoždění pracovníků. Osobní manažer úkolů je nezbytný!
- Vyšší zranitelnost vůči hospodářským zhoršením: Například skokové ceny paliv výrazně ovlivní náklady na logistiku, a tím sniží ziskovost výroby.
TOP‑5 Užitečná literatura o JIT
Primárně je koncept Just-In-Time považován za prvek kanbanu nebo štíhlé výroby.Zde je náš top‑5 seznam knih zaměřených na tento systém:
- “Stroj, který změnil svět: Příběh štíhlé výroby — Tajná zbraň Toyoty v globálních automobilových válkách, která nyní revolucionalizuje světový průmysl” od Jamese Womacka: Bestseller, který výrazně podpořil studium štíhlé výroby a Just-In-Time. Poprvé vydáno v roce 1991, poslední edice byla v roce 2007.
- “Just-in-Time for Operators”: Jakýsi “JIT pro dummies.” Všechny prvky systému Just-In-Time jsou uspořádány, se strukturovanými informacemi a mnoha poznámkami vysvětlujícími terminologii.
- “Kanban a Just-in-Time v Toyotě: Management začíná na pracovišti” od Taiichi Ohno: Protože ji připravili specialisté Toyoty, tomuto zdroji lze důvěřovat. Kniha se skládá z výukových materiálů připravených pro semináře systému výroby Toyoty v 70. letech.
- “Udělěte to správně napoprvé: Krátký průvodce učením se ze svých nejvýznamnějších chyb, omylů a přešlapů” od Gerarda I. Nierenberga: Průvodce rozpoznáváním a snižováním počtu chyb v práci a životě.
- “Just-in-Time: Jak to zrealizovat: Uvolnění síly kontinuálního zlepšení” od Williama A. Sandrase: Tato kniha se zaměřuje na implementaci Just-In-Time v výrobě, pokrývá interakci s dodavatelem a spotřebitelem, vývoj funkčního kanban systému a integraci JIT s dalšími nástroji ve výrobě.
Verdikt
Koncept Just-In-Time splňuje tři touhy spotřebitelů: vysokou kvalitu výrobků, přiměřené náklady a rychlé dodání objednávek.Aplikace systému Just-In-Time je mocným nástrojem pro eliminaci ztrát ve výrobním procesu.
Zvyšuje konkurenceschopnost společnosti výrobou širokého spektra produktů za nízkou cenu, dobré kvality a s krátkým výrobním cyklem.